Šéf cyklistického týmu Fany Gastro Integray L27 Michal Kollert o tepech, wattech a realitě výkonu: proč je wattmetr skutečný gamechanger v cyklistice
Jezdit podle tepové frekvence, nebo podle wattů? Otázka, která dnes rozděluje cyklisty napříč výkonnostními úrovněmi. Michal Kollert, šéf cyklistického týmu Fany Gastro Integray L27 a bývalý profesionál, nabízí osobní i trenérský pohled na vývoj tréninkových metod od devadesátých let až po současnost. V rozhovoru vysvětluje, proč považuje wattmetr za jednu z nejzásadnějších technologických revolucí v cyklistice, jak správně kombinovat watty s tepovou frekvencí a co mohou data prozradit o výkonnosti, únavě i dlouhodobém progresu. Článek reflektuje zkušenosti a potřeby celé cyklistické komunity, na své si tedy přijdou profesionálové i ambiciózní hobby jezdci.
Jezdíš na tep nebo na watty? Jak to vidí Michal Kollert, lídr týmu Fany Gastro Integray L27
S trochou nadsázky o sobě říkám, že jsem takový cyklistický „dinosaurus“. Když jsem totiž začínal, jezdilo se výhradně podle tepové frekvence. Tímto způsobem jsem trénoval celých 5 let své dorostenecké kariéry a následně i 3 roky mezi profesionály.
Psala se léta 1998 až 2005: wattmetry tehdy nebyly rozšířené, většina špičkových jezdců se řídila pouze tepy, pocity a zkušenostmi. S tréninkem podle wattů jsem se setkal až o mnoho let později, a to v momentě, kdy jsem se znovu vrátil k závodění. Byla to doba, kdy se měření výkonu již stalo běžnou součástí cyklistiky. Vnímám tuto skutečnost jako výrazný posun, který bez nadsázky patří mezi nejzásadnější milníky ve vývoji tréninkových metod.
Dnes už trénuji primárně podle wattů, zároveň bych ale nikdy nepodceňoval význam monitoringu tepové frekvence. Data z hrudního pásu jsou pro mě důležitým doplňkem, který pomáhá lépe chápat reakce těla a celý tréninkový proces zasadit do širšího kontextu.
Wattmetry jsou dnes v cyklistické komunitě stále častěji skloňovaným termínem, zatímco dlouhá léta se jezdilo hlavně podle tepové frekvence. Jak podle tebe postupující technologie a jejich rostoucí dostupnost mění trénink hobby i výkonnostních cyklistů? A jakou roli v tom hraje právě měření výkonu?
Vzpomínám si, že poprvé jsem o wattmetru četl koncem devadesátých let v časopise Peloton. Psali, že tuto technologii používá jen hrstka špičkových profíků, mezi nimi byla i tehdejší velká silničářská hvězda Alex Zülle. Pro běžného jezdce cena wattmetrů tenkrát sahala k astronomickým částkám a bylo prakticky vyloučené, aby o wattmetru vůbec nějaký "hobbík" uvažoval. Nebylo ani tolik dostupné know-how, v porovnání s aktuální dobou, kdy máme naservírované a dostupné informace o čemkoli na internetu: málokdo věděl, jak wattmetr využít a jak s ním správně trénovat.
Dnes je situace úplně jiná. Díky cenové dostupnosti wattmetrů a již zmiňovanému obrovskému množství informací na internetu si každý může rychle osvojit principy jejich použití a začlenit je do svého tréninku. Wattmetr se tak stal běžnou součástí výbavy i mezi ambiciózními hobby jezdci. Myslím, že právě díky těmto změnám se obecná úroveň výkonnosti a trénovanosti cyklistů výrazně zvýšila. Dnes už není tak jednoduché někoho „urvat“ v kopci na top amatérských závodech. Porazit konkurenci vyžaduje opravdu mimořádnou úroveň a dobré zvládnutí moderních tréninkových metod.
Cyklistika je sportem, do kterého moderní technologie výrazně promlouvají – a to nejen skrze samotné kolo, ale i díky tréninkové diagnostice, která posouvá výkony na zcela novou úroveň.
To souhlasím, dalším důležitým prvkem je jednoznačně i podpůrný software, který nám umožňuje tréninky vyhodnocovat. Díky němu máme přehledné grafy a postupně se k nim začíná přidávat i zpětná vazba včetně té od AI. Tréninky generují údaje a grafy o stresovém skóre, únavě a dalších parametrech, což nám dodává nejen motivaci, ale poskytuje také jasný přehled o tom, zda trénink směřuje správným směrem.
Řekl bych, že technologie posouvají tréninkový proces a zážitek na zcela novou úroveň. To platí nejen pro sportovce, ale také pro trenéry. Pomáhá nám to mnohem lépe trénink vyhodnocovat a plánovat. Musím přiznat, že hluboce obdivuji trenéry, kteří před několika dekádami dokázali své sportovce dostat na mimořádnou výkonnostní úroveň. Uměli dokonale pracovat s tím, co měli k dispozici, přestože možností bylo velmi málo. Dokázali dosahovat se svými svěřenci úžasných výsledků. Když na tyto časy vzpomínám, tak bylo opravdu snadné udělat chybu: trénovat příliš málo nebo naopak příliš mnoho. Kdo dokázal tyto jemné nuance cítit, ať už jako sportovec či trenér, byl skutečný mistr ve svém oboru.
Vzpomínáš si, Michale, na svůj první trénink s wattmetry?“
Vzpomínám si velmi dobře, bylo to v období 2017–2018 a neskutečně mě to motivovalo. Vlastně jsem si začal vytvářet jasnou představu sám o sobě a o své výkonnosti během tréninků i závodů. Neustále jsem chtěl překonávat sám sebe a zjišťovat, jaká čísla jsou možná. Postupem času jsem si vytvořil velmi přesný obraz toho, co je můj standard, kdy mám formu a kdy ne, a jaké jsou mé wattové limity na různé časové úseky v různých fázích tréninků či závodů. Wattmetr mi otevřel zcela nové možnosti v tréninku a výrazně zvýšil moji motivaci i výkonnost. Ze své zkušenosti doporučuji každému, kdo chce zlepšovat výkonnost, začít co nejdříve sbírat data z wattmetru. Kdybych s tím nezačal, určitě bych se nedostal na tak vysokou úroveň, jaké jsem dosáhl v posledních letech.
Měření tepu, nášlapné pedály, karbonový rám, GPS a elektrické řazení – to všechno byly a stále jsou v cyklistice převratné inovace. Patří mezi ně podle tebe také měření výkonu pomocí wattmetru?
Rozhodně, troufám si říct, že patří mezi ty nejzásadnější novinky a já bych ho zařadil velmi vysoko. Wattmetr si podle mě opravdu zaslouží označení „gamechanger“.
Mnoho cyklistů si říká: jezdím roky podle tepu, sleduji kadenci – a teď mám najednou trénovat podle wattů? Znamená to, že vše, co jsem dosud dělal, už neplatí?
Tepy i kadence vždy byly a stále jsou užitečné nástroje, ale ani jeden z nich není skutečně objektivní hodnotou výkonu. Stejně tak ani čas, pokud si na stopkách změříte úsek, kde sledujete svou výkonnost, může být ovlivněný počasím nebo větrem. Nejobjektivnější a nejpřesnější měřítko je právě výkon ve wattech. Díky němu přesně víte, zda se zlepšujete a o kolik, a to je v tréninku nesmírně cenné. V cyklistice platí, že taková objektivní hodnota má cenu zlata.
Jak v tréninku správně kombinovat měření tepové frekvence a wattů? Existuje mezi nimi nějaká hierarchie, nebo je důležité spíše pochopit jejich vzájemnou souvislost?
Právě jejich společné sledování má obrovskou hodnotu, protože poskytuje velmi cenné informace o tom, jak tělo na trénink reaguje. Zjednodušeně řečeno: řízení intenzity podle wattů by mělo být prioritní, ale současně je nesmírně důležité sledovat i křivku tepové frekvence a její dlouhodobé trendy. Uvedu konkrétní příklad z praxe. Po roce systematického tréninku lze při analýze dat a porovnání jízd na stejných wattech v podobných podmínkách jasně pozorovat zlepšení aerobní kapacity a celkové síly organismu. Při stejném výkonu, například 240 wattů v rámci několika hodinové jízdy, jsou dnes mé tepy výrazně nižší než dříve (cca o 20 úderů za minutu). Pokud si sportovec nebo trenér této změny všímá a zlepšení se opakuje napříč větším množství tréninků, tak jde o jednoznačný signál výkonnostního posunu. Samozřejmě, u jedné tréninkové jednotky mohou být tepy ovlivněny celou řadou faktorů. Pokud se ale podobný trend objevuje dlouhodobě, za srovnatelných vnějších i vnitřních podmínek, jde o jasnou informaci, že tělo zesílilo a daná wattová intenzita už pro něj nepředstavuje takový stres jako dříve.
A to je jen jeden z mnoha příkladů. Pochopením vztahu mezi tepy a watty a znalostí jejich běžných hodnot v různých intenzitách lze často včas odhalit i přicházející únavu, zhoršenou regeneraci nebo třeba začínající nemoc. Umět tato dvě čísla „číst“ a chápat, co nám říkají, představuje obrovskou přidanou hodnotu pro kvalitní a dlouhodobě udržitelný trénink.
Z pohledu výkonnosti na rovině asi více rozhoduje absolutní dosažená hodnota ve wattech, kterou jsem schopen udržet a v kopcích bude důležitý výkon na kilogram hmotnosti, chápu to správně?
Na rovině má klíčový význam aerodynamika, jejíž vliv se s rostoucím sklonem a klesající rychlostí výrazně snižuje. Obecně tak platí, že těžší jezdec se slušnou aerodynamikou, který má sice horší hodnotu w/kg, ale výrazně vyšší absolutní watty, dokáže na rovině porážet lehčí soupeře s lepším výkonem na kilogram, ale nižším absolutním výkonem. V kopcích se situace obrací, tam lehký jezdec na nižších absolutních wattech po určité době těžšímu soupeři ujede. Další výhodou lehčích jezdců, kteří nemusejí produkovat extrémně vysoké absolutní výkony, je schopnost tento výkon opakovat v několika kopcích za sebou nebo během více závodních dnů, což je klíčové zejména v etapových závodech.
Skvělým příkladem je Filippo Ganna. Disponuje fenomenálním absolutním výkonem, díky němuž patří na rovině v časovkách nebo při sólo únicích ke světové špičce. Pokud má etapa rovinatý průběh s dojezdem do velmi dlouhého kopce, klidně 10 km a více, tak Ganna dokáže tento závěrečný kopec jet s nejlepšími vrchaři. Rozdíl je ale v nárocích na organismus. Ganna musí se svou hmotností zabrat na výkon přesahující cca 500 wattů a to několik desítek minut, zatímco výrazně lehčí vrchař jede stejnou rychlostí za stejný čas na zhruba 400 wattech. Pokud je v etapě třeba 5 takových kopců, vrchař je schopen tento výkon opakovat pokaždé. Ganna zvládne jen jeden, maximálně dva, ale pak odpadne, protože jede na extrémně vysoký absolutní výkon, který generuje obrovskou únavu. Právě proto Ganna nejezdí etapové závody typu Grand Tour na celkové pořadí, přestože má neuvěřitelný motor a jeden z nejlepších absolutních wattových výkonů na dlouhé úseky v celém pelotonu.
Jaké ukazatele týkající se wattů z pohledu trenéra u svých svěřenců sleduješ?
Jako trenéra mě v první řadě zajímají maximální wattové hodnoty na různých časových úsecích, typicky: 5 s, 20 s, 1 min, 5 min, 10 min, 20 min, 60 min. Tyto „wattové peaky“ vytvářejí poměrně přesný obraz charakteru závodníka, o jeho silných a slabých stránkách a pomáhají nám určit, na jaké oblasti by se měl trénink prioritně zaměřit a jakou zvolit rozvojovou strategii. Velmi důležitým ukazatelem, který nám wattmetry umožňují sledovat, je takzvaná durabilita. Ta je pro úspěch v pelotonu naprosto zásadní. Závody jsou většinou dlouhé a rozhodující momenty často přicházejí až v poslední hodině, nikoli na začátku. Samozřejmě je skvělé, pokud dokáže sportovec zajet špičkový absolutní výkon na 1 min či 5 min hned v úvodu tréninku bez předchozí zátěže. Zásadní otázka ale zní: dokáže podobný výkon zopakovat i po několika hodinách náročné jízdy? Právě schopnost produkovat vysoký výkon v podmínkách výrazné únavy tedy po velké předchozí zátěži je tak mnohem hodnotnější než špičkový výkon v úvodu jízdy.
Co je ještě zanedbatelný rozdíl mezi dvěma jezdci a co už je rozdíl třídy?
Za poměrně zanedbatelný lze považovat rozdíl v rozmezí přibližně 0,1–0,3 w/kg mezi dvěma jezdci na delších úsecích, tedy při výkonech trvajících déle než 5 min. V takovém případě jde o velmi vyrovnané soupeře, mezi nimiž často rozhodují jiné faktory než samotný výkon. Rozdíl okolo 0,5 w/kg a více už lze označit za rozdíl třídy. V praxi to znamená, že jeden z jezdců má jasně navrch a dokáže se prosadit silou výkonu. Pokud se rozdíl dostává k hodnotám kolem 1 w/kg a výše, bavíme se už o zcela jiné výkonnostní úrovni, případně „jiné lize“, jak se v cyklistice často říká.
Garmin nabízí funkci Power Guide, kdy při naplánování trasy v mapě rozdělí trasu na krátké úseky a podle převýšení a požadovaného času dojezdu průběžně navrhuje v jakém zátěžovém rozmezí mám daný úsek jet. Vnímáš takovou funkci dobrou jen proto, že člověku pomůže zvolit takové tempo na základě jeho výkonnosti, aby naplánovanou trasu zvládnul, nebo se dá využít i pro řízení tréninku za účelem zvýšení výkonnosti?
Osobně s funkcí Power Guide nemám přímou zkušenost, ale dovedu si představit, že pro méně zkušené cyklisty může jít o velmi užitečného pomocníka. Především při delších a náročnějších trasách dokáže napovědět, jak si správně rozložit síly, nepřepálit tempo v úvodu a jet výkon tak, aby byl jezdec schopen trasu zvládnout v plánovaném čase. Na určité typy tréninků může Power Guide fungovat jako dobrý orientační nástroj pro řízení intenzity a tempa. Zároveň si ale myslím, že taková funkce jen obtížně nahradí promyšlený a strukturovaný tréninkový proces, jehož cílem je systematické a co nejefektivnější zvyšování výkonnosti. Obzvlášť u vrcholových sportovců, kteří absolvují množství cílených rozvojových tréninků s přesně definovanou intenzitou a strukturou, bude využití podobných automatizovaných nástrojů spíše omezené. Naopak u hobby jezdců může být Power Guide v některých typech tréninku nebo při dlouhých vyjížďkách velmi dobrým spojencem, který pomůže lépe pochopit práci s výkonem a hospodařením se silami.
Dokázal bys mi doporučil test, který si jako hobby cyklista můžu v průběhu sezóny zkusit, abych věděl, jak se zlepšuji?
Jednou za čas je velmi užitečné otestovat, jaký maximální výkon je člověk schopen produkovat na různých časových úsecích. U hobby jezdců obecně převažují delší, klidnější a převážně aerobní jízdy. Pokud tedy začnu jezdit častěji a prodlužuji délku tréninků, typickým projevem zlepšení je to, že jsem po několika hodinách jízdy méně unavený a výkon mi v závěru tréninku neklesá (watty zůstávají stabilní). Právě to je velmi dobrý a snadno čitelný ukazatel progresu pro méně ambiciózní sportovce.
U někoho trošku soutěživějšího, kdo nemá problém se “zmáčknout” a rád jezdí i ostřejší jízdy, doporučuji slavný a všemi známý FTP test. Změřím si tedy svůj maximální výkon na 20 min jízdy (ideálně do dlouhého kopce) či zvolit úsek, kde mohu bez přerušení šlapat celou dobu. Výsledné průměrné wattové číslo mi dá poměrně přesnou představu o aktuální výkonnostní úrovni. Z tohoto čísla se pak odhaduje FTP (Functional Threshold Power), tedy výkon, který byste byli schopni udržet přibližně hodinu. Vzoreček je jednoduchý: FTP (W)=průměrný výkon za 20 minut × 0,95. Takže pokud během 20 minut držíte průměrně 300 W, vaše FTP je asi 285 W.
No ale tím to nekončí. Prozradím vám ještě jedno tajemství: díky FTP si totiž můžete vypočítat své wattové tréninkové zóny. To znamená, že přesně víte, v jaké intenzitě jezdit pro zlepšení své vytrvalosti, síly i rychlosti, a svůj trénink si tak plánovat efektivně, aby vás skutečně posouval dál. Pro ty, kdo chtějí srovnání s elitou: stačí průměrný výkon za 20 minut vydělit tělesnou hmotností a dostanete hodnotu ve W/kg. Například Tadej Pogačar během svého 20 minutového maxima odhadovaně dosahuje kolem 7 W/kg (hodnota reprezentuje jeho maximální průměrný výkon na 20 minut).
Jakou myšlenku nebo doporučení bys chtěl na závěr rozhovoru zdůraznit?
Čísla jsou skvělá, ale hlavní je umět se z tréninku radovat a těšit se na něj. Pokud mi k tomu pomáhají data a práce s nimi – perfektní. Zároveň je ale potřeba nezapomínat na to, že čísla nejsou všechno. Stejně důležité jsou i naše pocity, které bychom se měli naučit vnímat a dávat je do správného kontextu s naměřenými hodnotami. Zkuste se samotným tréninkovým procesem zejména bavit. Pokud jste zvídaví a přemýšliví, je velká šance, že vás práce s nástroji, jako je wattmetr nebo měření srdeční frekvence opravdu nadchne. Je třeba klást si ty správné otázky: proč se dnes na vysokých wattech cítím dobře, když jsem se před týdnem při podobném výkonu trápil? A následně hledat odpovědi. Zkoumat, jak jste spali, co jste jedli, jak jste regenerovali nebo v jakém psychickém rozpoložení jste byli. Lidské tělo a trénink jsou jako velká hra plná vzájemných souvislostí, ve které je stále co objevovat a učit se spoustu zajímavých věcí. Moderní technologie jsou v tom skvělé, díky nim můžeme lépe porozumět svému výkonu a tělu.
To nejdůležitější ale zůstává stejné: mít chuť sportovat, trénovat a vyrazit na kolo – ať už s wattmetrem a hrudním pásem, nebo bez nich.
Dostupné wattmetry v naší nabídce
Sortiment zaměřený na wattmetry, který máme dostupný na e-shopu, je skutečně obsáhlý. Podívejte se na kategorie různých značek a vyberte si dle svých preferencí:
Garmin
Aktuálně najdete v nabídce už pátou generaci wattmetrů Garmin, která představuje to nejlepší, co dnes tato technologie nabízí. K dispozici jsou varianty pro silniční i horská kola, a to jak v provedení s jednostranným, tak i oboustranným měřením výkonu, takže si vybere opravdu každý na základě svých potřeb a ambicí. Zajímavou novinkou jsou také zvýhodněné sady pedálů pro silnici i MTB, u nichž lze využít výměnnou měřicí elektroniku. Díky tomu je možné wattmetr snadno přenášet mezi koly a mít výkon pod kontrolou v jakémkoli terénu bez kompromisů a zbytečných starostí.
Favero
Ambiciózní rodinná firma ze severu Itálie, která si postupně vybudovala silné jméno díky chytrému spojení vysokého výkonu, férové ceny a precizního, poctivého zpracování typického pro italskou řemeslnou tradici.
Look
Francouzská ikona, značka, která se nesmazatelně zapsala do historie cyklistiky a dlouhodobě patří mezi průkopníky technologických inovací. Její produkty jsou synonymem precizního zpracování, funkčnosti a nadčasového designu. Právě tento cit pro detail a estetiku dokázala s naprostou samozřejmostí přenést i do oblasti nášlapných pedálů, které kombinují technickou dokonalost, spolehlivost a charakteristický francouzský styl.
4iiii
Pokud dáváte přednost měření výkonu přímo v klikách místo pedálů, kanadská značka 4iiii nabízí přesné a spolehlivé wattmetry, díky nimž můžete sledovat svůj výkon s maximální přesností, aniž byste museli měnit klasickou konfiguraci kola.